Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
§ 63 Přístup do krajiny
- Veřejně přístupné účelové komunikace,27) stezky a pěšiny mimo zastavěné území obcí není dovoleno zřizovat nebo rušit bez souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody. Obce vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách a pěšinách v obvodu své územní působnosti.
- Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu
osobnosti28) či sousedských práv.29) Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.30)
- Práva podle odstavce 2 se nevztahují na zastavěné či stavebnípozemky, dvory, zahrady, sady, vinice, chmelnice a pozemky určené k faremním chovům zvířat. Orná půda, louky a pastviny jsou z oprávnění vyloučeny v době, kdy může dojít k poškození porostů či půdy nebo při pastvě dobytka. Zvláštní předpisy nebo tento zákon mohou oprávnění podle odstavce 2 omezit nebo upravit odchylně.31)
- Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.
§ 64 Omezení vstupu z důvodu ochrany přírody
Hrozí-li poškozování území v národních parcích, narodních přírodních rezervacích, narodních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí, zejména nadměrnou navštěvností, může orgán ochrany přírody po projednání s dotčenými obcemi omezit nebo zakázat přístup veřejnosti do těchto území nebo jejich části. Zákaz či omezení vstupu musi být řádně vyznačeny na všech přístupových cestách a vhodným způsobem i na jiných místech v terénu.